Pěstování topolu

Pěstování japonských topolů není skutečně obtížné. Hlavně se musíte rozhodnout kde pěstovat a jaké množství budete potřebovat.Na rodinný domek(vytápění,ohřev vody) postačuje rozloha 0,5 hektaru, tedy maximálně    5000 kusů.

Příprava pozemku : Nejlepší je podzimní orba s následným zpracováním a srovnáním pozemku, na jaře již rovnou sázíme.Tento postup je důležitý zejména v sušších oblastech.Jarní zpracování půdu zbytečně vysouší,což při nižších jarních srážkách může znamenat horší ujímatelnost.

Sadbu doporučujeme nakupovat u registrovaných pěstitelů, kterým porost kontroluje státní rostlinolékařská správa mohou na sadbu vystavit rostlinolékařský pas. Na trhu je možné narazit na různé ,,odrůdy Japonského topolu ‘‘nabízené překupníky a dovozci.

Řízky jsou nařezané z jednoletých výhonů (prýtů), které se odebírají z seřezávaných porostů (matečnic) od ledna do března. Optimální délka řízku je 18 - 22 cm a průměr   od 0,7 do 3,5 cm. Řízky je nutné skladovat do výsadby ve vhodných skladovacích prostorách. Při krátkodobém skladování (1 - 2 měsíce) je optimální teplota    2 - 4 °C. Před výsadbou je možné řízky namočit na 24 hodin do vody. Na nepříznivých stanovištích je výsadbu možné provést ze zakořeněných řízků (kořenáčů). Ujímavost těchto sazenic je téměř 100 %, ale cena za založení plantáže je vyšší.

Pokud jste sadbu nakoupili v prýtech je nutné řízky nastříhat ostrými nůžkami nebo nařezat pilou s jemnými zuby ,aby řez nebyl otřepaný (rychleji vysychá).

Výsadba : Termín jarní výsadby závisí na průběhu počasí v předjaří. Řízky topolů sázejte od poloviny března do konce dubna, jakmile vám vlhkost půdy dovolí přístup na plochu. Kořenáče je možné vysazovat během celého vegetačního období. Řízky se zapichují ručně (osvědčila se gumová palička), svisle nebo mírně šikmo do připravené půdy tak aby vrcholový pupen zůstal v úrovni půdy. Po zapíchnutí je třeba půdu kolem řízku utužit,například sešlápnutím z boku, ale tak aby se nepoškodil pupen. Doporučujeme sázet podle provázku, rovně vysázené topoly velmi usnadňují údržbu.

Přesné určení sponu závisí na tvaru pozemku, dostupné mechanizaci, která bude používána k údržbě, zejména odplevelování. Doporučený spon je 200 x 60 cm, to je 8000 kusů sazenic na hektar. Odplevelování před a jeden až dva roky po výsadbě je nejdůležitější prací pro úspěšné založení plantáže. Plevel musíte omezovat co nejdříve po výsadbě. Meziřádky se poměrně snadno udržují mechanizovaně (kosení, plečkování, mulčování,…),ale prostor kolem rostlin je nutno odplevelit motykou bez poškození rašících pupenů. Obecně platí, že udržení bezplevelného stavu v meziřádku i řádku v prvním a druhém roce po výsadbě významně napomáhá k dobrému růstu topolů.

Chemická ochrana proti plevelům se používá jen vyjímečně, aplikace herbicidů je složitá, protože topoly jsou na ně citlivější než běžné plevele. Postřik musí být prováděn velmi opatrně.

Hnojení průmyslovými hnojivy je nutné jen na chudých stanovištích, většina orných půd je pro dřeviny dostatečně zásobena živinami. Topoly zejména na chudých půdách reagují na hnojení dusíkem zlepšením růstu a produkce. Přihnojení dusíkem (100 kg/ha) je vhodné při mulčování a po seřezání.

Sklizeň : Topoly sklízíme vždy v době vegetačního klidu protože dřevo obsahuje nejmenší množství vody. Pokud pěstujeme topoly na štěpku slízíme po třech letech, pokud pěstujeme na polena tak po pěti letech. Kmínky na jaře obrostou novými prýty, z nich necháme jeden a ostatní odstraníme.

Přestože jsou Japonské topoly velice odolné většině uváděných škůdců a chorob, tak se s nimi čas od času ve větší či menší míře můžeme setkat stejně jako u každé jiné dřeviny. Výskyt těchto škůdců bývá lokální, závislý na místních klimatických podmínkách a v případě včasného podchycení má likvidace velice dobré výsledky. Výskyt všech chorob, škůdců a parazitů také monitoruje Česká státní rostlinolékařská správa, která jednotlivé plantáže průběžně navštěvuje.

K okusu lesní zvěří dochází minimálně, spíše se setkáme s vytloukáním mladých kmínků srnci. Plantáž můžeme chránit jednak oplocením jednak různými pachovými ohradníky, vzhledem k finanční nákladnosti a nevelké škodě je možná lepší těch pár topolů oželet, ale záleží na lokalitě, poloze a agresivitě místních srnců.